Kostel sv. Antonína Paduánského či spíše farního střediska pro plzeňské Skvrňany měl být postaven v prostoru mezi ulicemi Křimickou, Na dlouhých záhonech a Malickou. Záměr postavit tento chrám pochází z roku 1931. Následovalo ustavení spolku pro stavbu a především zajištění financí. Návrh na stavbu vypracoval krátce před 2. světovou válkou pražský architekt Jaroslav Cudra. Na rozdíl od jiných Cudrových studií kostelů v Plzni, byl na základě tohoto návrh zpracován projekt a započato se stavbou, což byl velký víceúčelový podzemní sál. Po dokončení začal tento prostor, vyzdobený na stěnách náboženskými motivy, z nich patrně nejzajímavější byl motiv sv. Antonína Paduánského s Jezulátkem od mnichovského malíře Petra Flemyka, podle kterého měla být realizována i mozaiková výzdoba, sloužit v roce 1941 veřejnosti jako provizorní kaple.
V roce 1944 však byla stavba přerušena a po válce již nebyla nikdy obnovena. Podzemní sál byl ošetřen ve svrchní části asfaltovou vrstvou, avšak natolik nekvalitní, že postupné zatékání výzdobu prakticky zlikvidovalo. V 60. letech podnik Stavby silnic a železnic, který pozemek i budovu získal, provedl výstavbu administrativní budovy tak, aby případná další výstavba kostela byla znemožněna. Dnes lze na nádvoří Střediska volného času mládeže, které v budově sídlí, vidět jen fragment této nedokončené stavby, a to část budoucího balkónu kazatelny v kostelní lodi.
Literatura
Růžička David. Plzeňská tajemství. Plzeň: NAVA, 2009
