Železniční trať Plzeň – Praha

Železniční trať z Plzně do Prahy vznikla jako součást železniční trati Praha – Plzeň – Furth im Wald vybudované společností BWB Česká západní dráha. Snahy o železniční propojení Plzně s Prahou a Bavorskem sahají na počátek 19. století. Roku 1825 bylo zažádáno o koncesi k provozu koněspřežné dráhy z Prahy přes Kladno, Lány Zbečno a Liblín až do Plzně. Z ekonomických důvodů však byl postaven pouze úsek z Prahy do Lán a ani ten nebyl v provozu dlouho. Nové snahy o vybudování trati  se datují do roku 1851, kdy se ve věci angažovala Plzeňská průmyslová komora a byly dne 21.4.1851 uzavřeny příslušné mezistátní smlouvy mezi Rakouskem-Uherskem a Bavorskem1. Koncese ke stavbě však byla udělena až v roce 1857 a po úpravě ekonomických podmínek stavby pak byla vydána bratřím Kleinovým a jejich společníkům nová koncese 5.9.1859. Stavba byla zahájena roku 1860 a první úsek z Plzně k hranicím s Bavorskem byl zprovozněn roku 1861. Úsek z Prahy do Plzně dlouhý 109,824 km byl pak slavnostně uveden do provozu 14. července 1862. Jednalo se o jednokolejnou trať vedoucí z dnešního železničního nádraží Praha-Smíchov do dnešní železniční stanice Plzeň hlavní nádraží. K 1.1.1895  byla železniční trať zestátněna. K dalšímu významnému mezníku trati došlo na počátku 20. století, kdy byla trať z důvodu výrazného vytížení zdvojkolejněna, v roce 1904 v úseku Beroun-Zdice, 1908 Praha – Beroun, 1921 až 1932 Zdice – Plzeň2. To bylo patrné i například i z řady mostních staveb na trati, které však při modernizaci trati v 21. století vzaly povětšinou za své. Stejně etapově probíhala i elektrifikace této železnice: v roce 1973 byl zprovozněn úsek Praha-Beroun v stejnosměrné napájecí soustavě 3 kV a v letech 1983 a 1987 vybudován úsek Plzeň-Beroun ve střídavé napájecí soustavě 25 KV3. Styk obou soustav je za železniční stanicí Zdice na traťovém kilometru 41,075. Zatím poslední zásadní modernizace trati, která je součástí III. tranzitního železničního koridoru, probíhá v několika etapách od roku 2008.V rámci této modernizace byla realizována i stavba železničního tunelu Ejpovice, s délkou 4150 m nejdelšího železničního v České republice. V souvislosti se zprovozněním tohoto tunelu 16.11.2018 byl následně provoz v úseku Plzeň – Chrást u Plzně po 156 letech ukončen a železniční svršek byl snesen.

Průběh trati

Železniční trať opouští stanici Plzeň hlavní nádraží severozápadním směrem k městské čtvrti Doubravka. Nejprve však překonává přemostěním Rokycanskou a Jateční ulici a dále pak řeku Úslavu. V Doubravce železniční most dělí Chrásteckou a Mohylovou ulici. Následuje železniční zastávka Plzeň-Doubravka a společný most přes Potoční ulici a Hrádecký potok. Následně se trať stáčí vpravo, opouští původní traťový koridor do Chrástu u Plzně a směřuje k západnímu portálu železničního tunelu Ejpovice. V něm pak trať mezi Červeným Hrádkem a Dýšinou opouští katastr města Plzeň.

FOTOGALERIE

Železniční trať směrem k Bukovci a Chrástu pod Chlumem krátce po zprovoznění tunelu Ejpovice a snesení železničního svršku na původní trati:

1. Druhá smlouva byla následně uzavřena 20.9.1856 [↩]
2. Úsek Plzeň-Rokycany byl zprovozněn 11.5.1927 za účasti ministra železnic Josefa Václava Najmana, celý úsek Plzeň-Praha 21.12.1932. [↩]
3. Elektrifikace celého úseku Plzeň-Praha byla dokončena 5.6.1987. [↩]