Železniční trať Plzeň – Žatec

Železniční trať Plzeň-Žatec, dříve též Plzeňsko-březenská dráha, je jednokolejná neelektrifikovaná trať označovaná 719, v jízdních řádech pak 160. Licence ke stavbě trati byla udělena společnosti Plzeňsko-Březenské dráhy (Eisenbahn Pilsen – Preisen – Komotau; EPPK) dne 21.4.1870. Stavbu realizovala stavební spolenčost Vojtěcha Lanny. Trať byla pro nákladní dopravu v úseku Plzeň-Plasy v délce 32,497 km uvedena do provozu dne 21.1.1873, pro osobní pak 1.5.1873. V úseku Plasy-Žabokliky-Březno u Chomutova v délce 77,897 km pro veškerou dopravu 8.8.1873 a v úseku Žabokliky-Žatec v délce 7,222 km dne 7.9.1873. Smyslem stavby trati byla především potřeba přepravy hnědého uhlí ze severních Čech do Bavorska. Ve stejném roce byla podepsána dohoda mezi Bavorským královstvím provozujícím Královskou východní dráhu do Bavorské-Železné Rudy a Plzeňsko-březenskou drahou, o propojení tratí, k čemuž došlo v roce 1877. V Plzni disponovala dráha samostatným nádražím (v severní části prostoru dnešního hlavního nádraží).
Zajímavostí je, že provoz na koncovém úseku trati do Března u Chomutova byl již roku 1879 zastaven a trať byla roku 1882 snesena. Provoz do Března byl realizován přes Žatec.
Dne 1.7.1884 je trať zestátněna na základě sekvestračního zákona z roku 1877 umožňujícího převzetí prodělečných tratí a provozovatelem se tak stává C.a K. Rakouská státní dráha. Trať poté mění několikrát provozovatele a vlastníky. Dne 28.10.1918 byla trať začleněna pod ČSD, 1.1.1993 pod ČD a od 1.1.2003 je vlastníkem SŽDC (provozovatelem ČD).
V současné době (od 1.6.2006) je tato 107 kilometrů dlouhá trať řízena prostřednictvím dálkově řízeného zabezpečovacího zařízení s dispečinkem v Blatnu u Jesenice.

Na území města Plzně se na této trati nachází tyto stanice a zastávky:

• 0,000 Plzeň hlavní nádraží
• 2,227   Plzeň – seřaďovací nádraží Doubravka
• 3,309  Plzeň – Bílá Hora
• 6,105   Plzeň – Bolevec
• 8,330  Plzeň – Orlík (dříve Třemošná – zastávka)

Fotogalerie