Impulsem pro vznik Měšťanského pivovaru byla nevalná a velmi kolísavá kvalita piva vyráběného v Plzni. 2. ledna 1839 došlo k tzv. Vyzvání právovárečných měšťanů ku vystavění vlastnické výroby, které mělo vést stavbou nového pivovaru ke stabilizaci kvality a výroby piva Plzni. Již od roku 1831 byla čtvrtina příjmů z každé várky ukládána ve společné pokladně k financování výstavby. Stavba nového pivovaru byla důležitá především díky nutnosti změnit dosud užívanou technologii svrchního kvašení, na kvašení spodní, které bylo užíváno např. u bavorských ležáků. Pro stavbu nového pivovaru byl vybrán pozemek na Pražském předměstí zvaný Bubeneč, který vyhovoval jednak svým pískovcovým podložím vhodným pro budování pivovarských sklepů a také přítomností kvalitních zdrojů vody pro vaření piva. Stavba pivovaru, provedená plzeňským stavitelem Martinem Stelzrem byla zahájena 15. 9. 1839. Magistrát pivovaru udělil povolení k vaření piva 25. 2. 1842. a první várku uvařil bavorský sládek Josef Groll, který byl do Plzně povolán na jaře tohoto roku, 5. 10. 1842. Traduje se, že uvařené pivo bylo díky užitým surovinám i místním podmínkám poněkud jiné než zamýšlel, avšak nutno dodat kvality vyšší než zamýšlené. V roce 1857 byl instalován první parní stroj, roku 1865 byla zahájena instalace plynového osvětlení. Již v roce 1873 je pivovar rozšířen z původní jednoduché budovy na komplex na 36 ha, disponující 7 pánvemi. V roce 1887 bylo započato se stáčením piva do láhví a roku 1899 vzniká samostatná stáčírna. Na počátku 20. století má pivovar již i vlastní laboratoř.
Měšťanský pivovar si již v roce 1859 nechává u plzeňské obchodní a živnostenské komory zapsat ochrannou známku Pilsner Bier a v roce 1898 si nechává zapsat dnes již proslulou známku Prazdroj – Urquell.
Postupem času získává Měšťanský pivovar v roce 1925 zadlužený pivovar Prior, v roce 1929 vykupuje akcie Prvního plzeňského akciového pivovaru a roku 1933 vznikají připojením Světovaru Plzeňské akciové pivovary.
Na konci 2. světové války byl pivovar silně poškozen, ovšem již v květnu 1945 byla výroba obnovena. 1. 7. 1946 byl pivovar spolu s Gambrinem znárodněn za vzniku Plzeňských pivovarů n.p. v roce 1958 jsou připojeny další pivovary a vznikají Západočeské pivovary n.p. 1.4.1959 je zrušen samostatný závod prazdroj a Gambrinus a nově vzniká závod Plzeň. V roce 1964 vzniká ze známkových důvodů a kvůli styku se zahraničním Plzeňský Prazdroj n.p. V roce 1986 vzniká státní podnik Plzeňské Pivovary, v roce 1.5.1992 pak privatizací akciová společnost Plzeňské pivovary a konečně 1.9.1994 fúzí národního podniku Plzeňský Prazdroj s Plzeňskými pivovary a.s. Plzeňský Prazdroj a.s. V roce 1999 vstupuje do pivovaru skupina South African Breweries (SAB), která v následujících letech realizovala spojení s Pivovarem Radegast a Pivovarem Velké Popovice, které bylo dokončeno v roce 2002. Plzeňský Prazdroj a.s. je tak členem druhé největší světové pivovarnické společnosti, skupiny SABMiller plc.
Literatura
- Lucie Steinbachová. Plzeňský Prazdroj v historických fotografiích. Plzeň: Starý most, 2005.
- Historie a.s. Plzeňský Prazdroj. In: pivovary.info [online][vid.18.2.2012].Dostupné z: http://www.pivovary.info/prehled/prazdroj/prazdrojfuze_h.htm
- Pivo v Plzni od roku 1295 do 1993. In: pivovary.info [online][vid.18.2012]. Dostupné z: http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2008050018
