Městská čtvrť Skvrňany je významnou součástí městského obvodu Plzeň 3.
Původ názvu této obce je dvojí. Jednak je dovozována od lidí, bydlících u Skvrny nebo osada lidí Skvrňových či Škvrňových tedy zakrslých.
Obec je připomínána již roku 1239 jako majetek kladrubského kláštera. V roce 1418 čítá již 24 usedlostí. V následujících obdobích byla historie této obce víceméně tragicky poznamenána válčenými událostmi (Husité, Třicetiletá válka, Mansfeld, …). V roce 1654 je v obci zmiňováno jen 15 sedláků a jeden zahradník. V roce 1714 pak již 16 sedláků, 3 chalupníci a 15 podruhů s chalupou. Roku 1828 se ve statku čp. 1, hned vedle školy, narodil JUDr. Jakub Škarda, významný český politik a první intendant Národního divadla.
Roku 1861 zde byla zprovozněna železniční trať Plzeň – Brod na Lesy a v obci bylo postaveno prozatímní nádraží. Dolovalo se zde uhlí, byly tu pískovny a dvě cihelny. Rovněž zde byla továrna na krém na boty a bičiště. V místech dnešní Škodovky byla peřovna, kde sbíralo a třídilo peří. Vznikající Škodovka se původně Skvrňan dotýkala jen okrajově. Původní záměr postavit ve Skvrňanech dělnickou kolonii narazil na odpor, a proto byla postavena na Karlově. V roce 1921 byla ve Skvrňanech postavena sokolovna.
Až do roku 1816 se v obci učilo soukromě, poté tu byla veřejná škola, pro kterou byla v roce 1857 postavena školní budova. Nová škola byla otevřena roku 1897. Zde byla také veřejná kaple.
Ve třicátých letech byl založen Kostelní spolek pro vybudování a udržování chrámu Páně. Byl zakoupen pozemek v Křimické ulici a základní kámen ke kostelu sv. Antonína Paduánského a fary byl posvěcen roku 1934. Stavba byla zahájena roku 1939 podle projektu ing. J. Cuhry ale válka stavbu přerušila. Dokončena byla pouze krypta. V devadesátých letech 20. století byl majetek vrácen církvi a dnes je tu diecézní centrum mládeže. Růst obce byl významný: 1854 403 obyvatel, 1890 1807 obyvatel, 1900 3735 obyvatel a roku 1921 5777 obyvatel. Roku 1924 byly Skvrňany připojeny k Velké Plzni.
Při náletech 14. 5. 1943 a 16. 10. 1944 došlo k významnému poškození Skvrňan. Nejtragičtější však byl nálet 25. 4. 1945, při kterém zahynulo 66, 73 bylo zraněno, zničeno bylo 335 domů, 229 těžce poškozeno a 2496 lehce. Tento nálet znamenal prakticky konec starých Skvrňan. To, co bylo i přes to zachráněno, padlo za výstavbu nového sídliště v roce 1968 (1970 předány první byty). Zachována zůstala jen budova školy.
