Český plzeňský pivovar akc.spol. – Světovar založila v Plzni tehdy poměrně vlivná Živnostenská banka. Již v roce 1908 bylo započato s vykupováním pozemků za hranicemi města při železniční trati Plzeň-České Budějovice Původní kapitál ve výši 3 miliónů korun byl záhy navýšen na 6 miliónů, neboť byl přijat záměr postavit pivovar větší než bylo zamýšleno. Projektem a realizací stavby byla pověřena plzeňská stavební firma Müler a Kapsa. Při stavbě bylo hojně užito tehdy nových a často na tuto dobu unikátních železobetonových konstrukcí. Se stavbou, na kterou dohlížel architekt Bohuslav Strébl bylo započato v roce 1910. Pivovar byl založen na parní pohon. Vnitřní zařízení bylo dodáno především pražskou Kolbenkou. Stavebně byl areál původně rozdělen do tří bloků oddělených železniční vlečkou a to od jihozápadu blok sladovny, prostřední blok varny, strojovny a kotelny s komínem a blok sklepů, vodojemu, skladu a dalších provozů. Samostatně pak stála administrativní budova (při Koterovské ulici) a budova s kantýnou a byty pro zaměstnance poblíž Sladové ulice. Mezi nimi pak vjezd do areálu.
V lednu roku 1913 již byla uvařena první várka. Avšak toto pivo bylo výrazně tmavší a méně chmelené než ostatní plzeňská piva. Hovořilo se o „novém typu plzeňského piva“ avšak ve skutečnosti probíhala intenzivní snaha dosáhnout osvědčených kvalit „starého“ plzeňského piva. Roční výstav pivovaru dosahoval v počátečních letech 1913 až 1914 téměř 40000 hl, v letech 1922 až 1924 už kolem 90000 hl. Vyráběna jsou piva o stupňovitosti 8°,10° a 12° pod označením Plzeňský Světovar, Pilsner Weltbräu či P1910. V roce 1929 končí poválečná konjunktura a začíná hospodářská krize, která se v odbytu a zejména pak v exportu plzeňských piv začíná projevovat v plné síle v druhém pololetí roku 1930. Pro upevnění své pozice a odstranění konkurence usiloval Měšťanský pivovar o fúzi s tímto, tehdy nejmodernějším pivovarem v Rakousku-Uhersku. Tato postupná snaha od roku 1928 byla završena v roce 1932 kdy Měšťanský pivovar od Živnobanky zakupuje k již 1700 vlastněným akciím dalších 6200 a získává tak v podniku majoritu. 27. října 1932 byla správní radou Gambrinu ovládaného Měšťanským pivovarem schváleno spojení se Světovarem za vzniku nového podniku Plzeňské akciové pivovary (PAP)1. V důsledku pokračujícího ekonomického úpadku však byla výroba ve Světovaru koncem roku 1933 zastavena.
Pivo značky Světovar bylo pro zavedené odběratele zejména z oblasti Klatovska vyráběno až do konce 2. světové války v pivovaru Gambrinus. V roce 1934 dochází k faktické likvidaci pivovaru, když část zařízení je přemístěna, část prodána a areál byl pronajat k dalšímu využití. Od ledna 1941 využívají areál Škodovy závody a vojenská správa, která postupně získala celý areál, která jím disponovala až do roku 2003, kdy byl bezplatně převeden na město Plzeň. Část areálu sloužila jako výtopna. Od 1.4.2008 byl areál Světovaru prohlášen kulturní památkou pod číslem rejstříku 102901. 24.5.2010 vyhlásilo město Plzeň urbanistickou soutěž na řešení areálu Světovaru. V rámci akce „Světovaření 2010“ byly představeny návrhy realizací vyhlášené soutěže.
Literatura
Historie pivovaru Gambrinus 1869-1969 a historie plzeňského pivovarnictví. In: pivovary.info [online][vid.18.2.2012]. Dostupné z: http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2008050019
Poznámky:
- Spolu s Pivovarem Štěnovice a Pivovarem Starý Plzenec [↩]
První investor míří do Světovaru! V areálu vyrostou nové byty.
Snad se blíží nový a lepší osud tohoto zajímavého místa.
¨Po 2. světové válce byl pivovar přechodně využíván jako skladiště dodávek UNRA – vojenské dodávky od USA armády. Do bývalé varny byly naskládány bedny, které obsahovaly denní dávky pro rotu vojáků. V protější budově byly bedny otevřeny a jejich obsah byl tříděn podle druhů, např. čokoláda, cigarety, žvýkačky, konzervy, toaletní papír, sušenky a pod. Roztříděné se pak balilo zpět do beden podle druhů a nakládalo na vagony. Toto zboží bylo pak prodáváno za výhodné ceny na základě bodů, které jsme dostávali společně s potravinovými lístky.