Radčický potok


Rubriky

Jako Radčický potok bývá někdy označován levostranný přítok Mže protékající plzeňský městský obvod Radčice. Jedná se však o název lidový a neoficiální, neboť neoficiálně tento tok název nemá. Nicméně pro účely tohoto článku budu název Radčický potok, který by si tento tok bezesporu zasloužil, používat. Potok, jehož délka činí přibližně 3,2 kilometru, pramení v nadmořské výšce 398 m n.m. na jihozápadním úbočí vrcholu Sytná, prakticky bezprostředně vpravo od silnice I/20 z Plzně do Karlových Varů v katastru obce Chotíkov. Tok po zhruba 300 metrech jihozápadně od prameniště opouští otevřenou krajinu a zahlubuje se v lesním porostu do soutěsky s četnými převisy, ve které meandruje jižním až jihozápadním směrem Radčicím. Hned v úvodní pasáži se nachází nejvyšší vodopád na území města Radčická skluzavka. Poté míjí skalní útvar Kozí pec a napájí malý rybníček poblíž studánky Viktorka. Poté se již po několika stech metrech dostává do Radčic. Nejprve do chatové oblasti, kde míjí vlevo ležící Čupmerovu studánku, poté se dostává do vlastní zástavby Radčic, kde tok regulován zpevněným korytem kalkulovaným na průtok padesátileté vody. Podchází hlavní ulici V Radčicích a míří k řece Mži. Asi 150 metrů před soutokem odbočuje vpravo krátké odlehčovací rameno. Potok se vlévá do řeky Mže přibližně na říčním kilometru 6,5.

Prameniště Radčického potoka

Prameniště Radčického potoka působí na první i druhý pohled jako takové větší křoví u silnice. Ve svém nitru však ukrývá tak trochu záhadně upravenou rokli či prostranství s pramenem potoka. Ovšem s tím pramenem to není tak jednoduché. V severovýchodním svahu této rokle ústí totiž hned tři roury, které mohou přivádět ze svahu Sytné vodu. Avšak roura, ze které voda vytéká nejčastěji nesouvisí s přirozeným prameništěm, nýbrž pokračuje jako kanalizace povrchové vody od nedalekého OC Globus, kde je umístěna retenční nádrž. Takže prameniště Radčického potoka je vlastně v těchto místech.

Střední část potoka v Radčickém lese

Průběh potoka Radčicemi a ústí do Mže


SOUVISEJÍCÍ PŘÍSPĚVKY

2 komentáře

  1. Petra Reagovat

    Studánka není ani Čupmerova ani Čumpelka, ale ČUMPERKA a to proto, že její obnovitelé, skupinka duchodců Čtvrtečků (každý čtvrtek schůzující v místní hospůdce), tím chtěli vtipně upozornit, na její blahodarné účinky na mužskou potenci!!

  2. marie Reagovat

    myslím,že tu krásu zbudovali dobrovolníci ,Viktorka Čumpelka,, Smekám před tvurci i dílem ,,Studánku jak byvala si pamatuji ,,Byla na rozhraní pole a rokličky,, Studánka měla tvar srdce a voda vytékala špicí ,,Dala se pít . Objevila jsem to s  kamarádkou,když jsme šli z  výletu za zkamenělinami
    marie

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *