Mlýnská strouha

Dnešní park Mlýnská strouha, zvaný někdy též plzeňské Benátky, spolu s Šafaříkovými a Křižíkovými sady býval kdysi bočním ramenem řeky Radbuzy, jehož historie sahá až někam do 15. století. Mlýnská strouha, dříve někdy nazývaná i Mlýnský potok, se z řeky Radbuzy oddělovala vlevo zhruba v prostoru před budovou dnešního Západočeského muzea tam, kde býval tzv. Královský jez, který v těchto místech přehrazoval řeku Radbuzu. Mlýnská strouha, která od tohoto jezu pokračovala severním směrem, nesloužila jen jako náhon mlýna, jak by se mohlo dle názvu zdát, ale též jako někdejší součást opevnění města, a dokonce i jako zdroj vody pro městský. Ihned na počátku svého toku za Královským jezem byla Mlýnská strouha přemostěna dřevěným tzv. Královským mostem, který vytvářel jednu z přístupových cest na Špitálské předměstí vymezené na západě Mlýnskou strouhou a na východě řekou Radbuzou. Dalším přemostěním Mlýnské strouhy byl severněji umístěný Pirnerovský nebo též Červený most, který byl prodloužením Zbrojnické ulice. Hlavní spojení od Prahy přes Špitálské předměstí a Mlýnskou strouhu do centra zajišťoval kamenný Pražský most, jehož historie sahá před rok 1750. Bezprostředně za Pražským mostem vlevo odbočovala štola přivádějící vodu do vodárenské věže. Dále za Pražským mostem protínal Mlýnskou strouhu tzv. Panský jez. V těchto místech se z toku Mlýnské strouhy odděloval vlevo náhon Panského mlýna. Dodnes jsou v těle obranného barokního bastionu, který se zde nachází, patrné dva zamřížované oblouky vpusti, kterou protékala voda k mlýnským kolům zmíněného Panského mlýna, na jehož místě dnes stojí hotel. Mlýnská strouha za bastionem svůj tok stáčela ostře vlevo a po několika desítkách metrů do ní ústil odtok ze zmíněného Panského mlýna. Průběh toku kolem mlýna je na tvaru zdiva bastionu dodnes dobře patrný. Dále tok Mlýnské strouhy směřoval k severu, kde v místech dnešního pomyslného křížení se silniční magistrálou v Tyršově ulici bývalo další přemostění dokumentované poprvé na plánu z roku 1881. Za ní se zleva do Mlýnské strouhy připojovalo vedlejší rameno napájené vodou jednak z příkopu tvořícího kdysi součást severního opevnění města a dále vodou z kanálu vedoucího od vodárenské věže. Dále v místech vedle někdejší střelnice, později Domu dětí, bývala ještě lávka spojující Rychtářku a Obciznu, která je zachycená na plánu z roku 1877 a zanikla před rokem 1891. Opodál, na okraji dnešních tenisových kurtů, se pak Mlýnská strouha vlévala do řeky Mže.

K zásadní proměně této lokality došlo v letech 1921 až 1923, kdy Město Plzeň vybudovalo novou hydroelektrárnu na řece Radbuze nad nově postaveným Wilsonovým mostem a do této lokality výše po proudu byl přemístěn i jez. Se zánikem původního Královského jezu tak došlo k zániku a zasypání i Mlýnské strouhy. Dalším důvodem pro zrušení Mlýnské strouhy byly nevyhovující hygienické podmínky jak pomalu tekoucí Mlýnské strouhy, tak především Radbuzy, jejíž průtok byl v úseku Špitálského předměstí minimální, a navíc byl silně znečištěn splaškovou vodou z okolí. Součástí úprav byla i výstavba komplexní regulace toku řeky Radbuzy v těchto místech.

Nutno podotknout, že zrušení Mlýnské strouhy bylo, dle dobového tisku, přijímáno veřejností s velkou nevolí.

V místě zrušené Mlýnské strouhy však nedošlo k zástavbě činžovními domy, jak by se dalo očekávat, nýbrž byl tento prostor využit pro vytvoření parkové úpravy v podobě dnešních Šafaříkových a Křižíkových sadů, v jejíchž podobě se dochovaly i některé jilmy kdysi lemující břeh Mlýnské strouhy.

Celkový prostor této parkové úpravy zasáhla velmi neblaze v letech 1973-1977 výstavba teplovodních kolektorů, a ještě razantněji po roce 1980 výstavba magistrály, tedy silničního průtahu v Tyršově ulici, který Mlýnskou strouhu odřízl od Štruncových sadů.

K revitalizaci prostoru bývalé Mlýnské strouhy severně od Pražského mostu došlo v letech 2008-2010, kdy na základě návrhu ateliéru AWIDA došlo např. k symbolickému navrácení vodní plochy do tohoto prostoru v podobě jezírka. V severní části lokality byly instalovány interaktivní plastiky Terezy Damcové či busta hudebního skladatele Václava Trojana od sochaře Jaroslava Šindeláře.

Historické fotografie Mlýnské strouhy

Mlýnská strouha v roce 2023